Kounovské kamenné řady jsou jednou z mnoha nevyřešených záhad v České republice. Dodnes jsou dohady o tom, jestli to je bývalý pohanský kalendář nebo to jsou pozůstatky mimozemské "návštěvy". Dodnes tu však zůstalo několik desítek kamenů, které jsou velké asi jako noční stolek. Jsou rovnoměrně vyrovnány do pravidelných řad (kamenné řady). Největší z nich je Pegas.

  V roce 1934 objevil mladý kounovský učitel Antonín Patejdl na vrchu Rovina severně od Kounova podivné řady z velkých kamenů. Do té doby nikdo řadám nevěnoval žádnou zvláštní pozornost, teprve Patejdl si uvědomil, že stojí před něčím zcela mimořádným. Když řady zaměřil a spočítal kameny, přeběhl mu po zádech mráz. Řady ukryté v lese byly obrovské – byly rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Řady se táhly v délce až několik set metrů a co bylo nejpodivnější – v nepravidelných rozestupech běžely vedle sebe téměř rovnoběžně a téměř přesně ve směru od severu k jihu. Patejdl si byl jistý, že před sebou nemá hříčku přírody, ale lidské dílo. Kdo by však něco tak ohromujícího dokázal vytvořit? A proč?

   Bouře dohadů, která se rozpoutala po zveřejnění Patejdlova objevu, neutichla dodnes. Byly záhadné kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.

   A jaký máte vy názor?

V sobotu 20. července 1969, ve 21:17:41 středoevropského času přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin na Měsíci. Myslím si, že tato jména i s tímto datem zná každý člověk na Zemi. K čemu to však ale bylo? Jaký užitek z toho mělo lidstvo na Zemi? Tento vesmírný program stál přes 25 miliard dolarů. Kolik miliard dolarů to vydělalo. Myslím si, že to nebyl ani moc velký přínos pro lidstvo. Je něco jiného prozkoumávání asteroidů, které by MOHLY ohrozit zemi. Avšak když se podívám kolem sebe, nevidím žádný užitek z toho, že vím kde je Mars a kde Saturn. Kdyby se "vrážely" miliardy dolarů do jiných a mnohem užitečnějšíh věcí, jako je využívání obnovitelných přírodních zdrojů k výrobě elektřiny, tak by možná vypadala ekonomická stránka Země trochu jinak. Možná bychom neměly takové problémy s ekonomickou krizí, která nás nedávno zasáhla. Nemusely by se kácet tropické deštné pralesy, které nám dodávají vysoká procenta kyslíku a doprava kolem nás by také asi vypadala trochu jinak. Emise výfukových plynů by se mohli snížit na minimum. Vím, že drahé vesmírné programy nejsou jedinou příčinou těchto okolností, ale jsou v nich příliš vysoké částky.

  Podívejme se například do afriky. Existuje mnoho fondů a charit, které se snaží vybrat peníze na lékařské vybavení a pitnou vodu do zemí postižených chorobami typu AIDS, tyfus, malárie atd., ale proč napíklad Amerika nevezme peníze z vesmírných programů a nepošle je raději do těchto zemí? Je mi jasné, že určitě nějaké "pakately" posílají, ale asi se o to moc nezajímjí, protože "Africká situace" se stále zhoršuje.  situace je už podle mě tak vážná, že ještě chviličku a tyto chorobné nemoci se dostanou do okolního světa.

  Možná tu omílám stále jednu a tu samou věc a už to asi ani moc nesouvisí s penězi na vesmírné programy, ale bylo by lepší dávat peníze na užitečnější věci. Problémů má Země víc než dost a už si hledáme další ve vesmíru. Příjde mi to naprosto zbytečné a stupidní.