Láska je mocná čarodějka

20.08.2010 23:59

   John seděl na gauči ve svém domě u televize. Už bylo hodně pozdě večer. Brouzdal po internetu a psal si s přáteli na Facebooku. Byl sice klid, ale nemohl se vůbec soustředit. Nemohl na ní zapomenout. Potkal jí. Zamiloval se. Políbil jí. Všechno za jednu jedinou noc. Byla sice mladší, ale nádherná. Nádherná jako jarní luční kvítí pokryté rosou za východu slunce. Proč se tedy s ní rozešel. Kvůli věku? Kvůli pověsti? Nebo snad ze strachu dalšího vztahu, který by mohl ublížit jemu i jí? Možná. Sám nevěděl. Seděl u svého labtopu a upřeně se díval na monitor. Byla tam její fotka. Vzpomínal na onen večer a po tváři se mu pomaličku koulela slza. „Jak jsem jí to mohl udělat?“ myslel si. Ihned popadl svůj mobilní telefon a začal hledat její číslo. Když už ho našel a vytočil její číslo, tak mu automat oznámil, že je bez signálu. Johna přepadl hrozný vztek a zároveň bezmocnost. Vyběhl ze svého domu. Počasí nebylo zrovna nejlepší, ale to mu nevadilo. Rozběhl se. Úplně zapoměl, že město ve kterém bydlela je více než dvacet kilometrů daleko. Běžel co mu nohy stačily. Hlavou mu běhalo mnoho obličejů dívek, které miloval, ale její obličej se mu jevil nejjasněji. Najednou se zastavil. Cítil, jak mu kapky deště stékaly po tváři. Nevěděl kde je a ani co se děje. Nevěděl kdo je a proč se vydal tak daleko od svého domova. Cítil jak mu buší srdce a chvějí se mu nohy. Z ničeho nic, jako když utne, se probudil. Byl čistý, v bílém pyžamu a pod teplou dekou. Nad ním se skláněla mladá žena v bílém plášti a s andělským úsměvem. „Pane, pane. Jak se cítíte?“ otázala Johna. Nevěděl jestli se mu to zdá nebo ne. Chtěl jí odpovědět, ale nemohl. Rozhlédl se kolem sebe a zjistil, že leží v nemocnici. Kolem něj pípaly všechny možné přístroje sloužící k udržení jeho životních funkcí. „Pane. Máte tu návštěvu. Nějakou dívku. Sháněla vás, tak jsem jí zavedla k vám.“ řekla sestřička. John se hbytě zvedl z postele a vyběhl na chodbu. Po ní kráčela ta, na kterou nemohl zapomenout. Šla tam a byla ještě hezčí než tenktrát v ten večer. Mělá krásně dlouhé blond vlasy, nádherný nos a ještě nádhernější oči. Když ho uviděla, rozběhla se za ním a rozplakala se. Dlouze se políbili. Vrátili se zpět na jeho pokoj a celou noc si povídali a líbali se. Byla to nejkrásnější noc v jeho krátkém patnáctiletém životě.